top of page

Od tuleňů k lepidlům. Nakoukněte do historie značky Pomoca a nechte si poradit, jak na pásy!

Jedno je jisté. Na skialpy se bez stoupacích pásů prostě nevydáte.

Každý asi ví, že původně se na skialpech stoupalo na pásech ze zvířecích kůží. Tohle období už máme naštěstí za sebou a díky technologickému pokroku jsme schopni vyrábět pásy synteticky nebo z mohérové kozí kůže. Jako nejstarší výrobce pásů a lídr v oblasti skialpinismu má značka Pomoca co vyprávět. Švýcarská rodina Dufour, která značku založila, se turistikou a zimními sporty zabývá již od roku 1870. Jaké typy pásů vyrábí teď? A jak se o pásy máme správně starat? To nám prozradí člen horské služby, mistr České republiky ve skialpinismu a ambasador Dynafitu Jakub Fabián, který se už několik let řadí k české skialpové špičce.


V čínském pohoří Altaj přibíjeli lyžaři koňské žíně na spodní stranu lyží již před více než 4 000 lety. Ve Finsku se ke stejnému účelu používala jezevčí kožešina. Ke stoupání na lyžích lze v podstatě použít jakoukoli zvířecí kůži s krátkými a tuhými chlupy. Nejvíce se na to ale hodí ta tulení, která je pro klouzání po sněhu prostě stvořena. A tak se k chůzi na lyžích používala až zhruba do roku 1930.


Období trápení roztomilých tuleňů kvůli zimním radovánkám je již ale naštěstí dávno za námi. Stoupací pásy, bez kterých by skialpinismus nemohl existovat, dokážeme vyrobit synteticky nebo z mohérové kozí vlny a žádným němým tvářím při tom už není ublíženo. Mohér je vysoce kvalitní vlákno, které má na sobě angorská koza a o použití vláken z její srsti k výrobě textilu se zmiňuje už kniha Exodus v Bibli asi před 3500 lety. Díky jeho jemnosti a délce vlákna po sněhu perfektně klouže a je zároveň lehčí než vlákno syntetické. Nevýhodou mohéru je, že může nasávat o něco více vlhkosti než třeba nylon a také se rychleji opotřebuje. Syntetická vlákna hodně vydrží, mají nejlepší grip a jsou levnější. Zase ale hůř kloužou a při nízkých teplotách mají na rozdíl od mohéru zhoršené vlastnosti.


Proto se při výrobě skialpinistických pásů často kombinuje mohér se syntetickými vlákny, většinou v poměru 70 % mohér a 30 % nylon. Pás je pak odolnější, déle nám vydrží a zároveň stále obstojně klouže. Čistý mohér je ve skluzu i hmotnosti ale prostě nejlepší, proto bývají závodní pásy vyrobeny výhradně z čistého mohéru. Na vývoji materiálů, konstrukce i designu stoupacích pásů se již 80 let podílí společnost Pomoca, a má tak velké zásluhy v rozvoji skialpinismu. Jako nejstarší výrobce pásů a lídr v oblasti skialpinismu způsobila Pomoca v roce 1975 revoluci na trhu, když začala používat na pásy lepidlo a později vynalezla např. voděodolnou úpravu bez PFC EverDry.


Historie společnosti Pomoca je úzce spjata se švýcarskou rodinou Dufour, která se turistikou a zimními sporty zabývá již od roku 1870. Louis Dufour, hoteliér ve švýcarském Avants, byl prvním, kdo ve francouzsky mluvící části Švýcarska začal používat lyže. Rodina také organizovala lyžařské a bobové závody pro „smetánku“ ve švýcarském Montreux.


Roku 1933 založil Louis společnost Louis Dufour & synové – prodej sportovního zboží. Louisův syn Éric, inženýr a nadšený milovník skialpinismu, vyvinul a uvedl na trh první plátěné záchranné saně "Gaillard-Dufour", se kterými bylo možné díky lyžím a hůlkám přepravovat zraněné osoby. Spolu se svým otcem se Éric zapříčinil o mnoho dalších skvělých horolezeckých a skialpinistických výrobků, jako  jsou třeba již zmiňované stoupací pásy z přírodní vlny (pleteného mohéru). Roku 1937 podala rodina žádost o ochrannou známku Pomoca neboli Peau (skin/pás) - Mohair (mohér) - Caoutchoutée (pogumovaný), a vzniklo tak její dnešní jméno.


Kolem roku 1941 rodina Dufour úspěšně zahájila výrobu gumových podrážek pro městskou a horskou obuv. Vývoj pásů také nezaostával a na trh byly uvedeny nové stoupací pásy ze syntetického nepromokavého vlákna (nylonu – SYNTEX). O pár let později přišla Pomoca se systémem úchytu pásů TOP FIX – s gumovou špičkou, háčkem a revoluční úpravou proti odlepování a vlhkosti EVER DRY. Éric vedl společnost až do roku 1988 za asistence své ženy Antoinette.


V roce 1996 převzal otěže firmy jejich syn Guy. Díky jeho odborným znalostem v oblasti gumárenství mají pásy Pomoca svou jedinečnou voděodolnost. Postupem času byly vyvinuty nové typy a druhy pásů, jejich design i materiály se zdokonalily, firma se začala soustředit i na produkty speciálně vyvinuté pro závodníky a vše vyvrcholilo roku 2015, kdy závodníci použávající pásy Pomoca získali všechny zlaté medaile na mistrovství světa ISMF ve Verbiere. V roce 2015 totiž přišla Pomoca s novou revoluční technologií Tipon. Tipon je něco mezi makromolekulárním a klasickým lepidlem a pásy se tak pyšní absolutně nepromokavou membránou, vysokou odolností proti opotřebení, poloviční hmotností a oproti běžným pásům jdou sbalit do objemu, který je o 40 % menší. Jde zatím zároveň o nejtenčí a nejlehčí pásy na trhu.


Pomoca se v roce 2011 připojila ke sdružení Oberalp Group, čímž začala psát novou stránku své historie. Již více než 80 let se značka díky kvalitě svých výrobků a technologickým inovacím řadí mezi špičku a nezpochybnitelné světové specialisty na stoupací pásy.


A jaké druhy pásů Pomoca aktuálně vyrábí? A jak se o pásy starat? To pro vás sepsal náš ambasador a skialpový specialista Jakub Fabián, takže čtěte níže!

Recenze ZDE
Recenze ZDE
Recenze ZDE
Recenze ZDE
Recenze ZDE

#pomoca

Tuleni Saimaa


POMOCA v kooperaci s organizací EOCA a Finským svazem ochrany přírody podporuje ochranu tuleně kroužkovaného v jezeře Saimaa ve Finsku. Po téměř úplném vyhubení v 50. letech je tuleň saimský v ohrožení dodnes. Hlavní hrozbu pro něj představují neschválené rybářské sítě a pasti (zabíjejí 50 % tuleních mláďat) a navíc stále rostoucí toxiny v životním prostředí. Dnes se celková populace odhaduje na pouhých 300 tuleňů.

Pásy bez fluoru

 

V roce 2015 začala značka odstraňovat z pásů nejnebezpečnější typy PFC (perfluorovaných sloučenin), které jsou široce používané pro svou vodoodpudivost, ale považované za škodlivé pro životní prostředí. Pomoca vyvinula první přípravek na ošetření pásů zcela bez všech typů PFC, a to i těch méně nebezpečných. Model Climb Pro Mohair z roku 2017 byl prvním pásem na trhu, který používal novou voděodolnou úpravu bez PFC: EVER DRY 3.0. Od roku 2020 jsou všechny skialpinistické pásy Pomoca bez PFC, což je na trhu obrovský úspěch!

Řada CLIMB je rozdělená na tři typy pásů. Je vytvořena pro ty, kteří se vydávají do strmých a zmrzlých míst, kde se potřebují na svůj pás spolehnout na 100% a to nejen na pár hodin, ale třeba i na několik dní. 


  • CLIMB 2.0

glide 235 kcal/h, grip 46 g/cm2, váha 1100 g/m2

Klasický univerzální mixový pás, vyvinutý pro každého lyžaře. Jeho největší výhodou je nízká hmotnost a nízká cena!


  • CLIMB PRO S-GLIDE

glide 213 kcal/h, grip 52 g/cm2, váha 1200 g/m2

Nejlepší mixový pás vůbec. Pyšní se největším gripem a je i nejodolnější. Je to pás pro profesionály na několikadenní túry


  • CLIMB PRO MOHAIR

glide 214 kcal/h, grip 45 g/cm2, váha 1200 g/m2

Pás ze stoprocentního mohéru, který je mimořádně výkonný v mrazivých sněhových podmínkách

Produktová řada RACE je vytvořena pro závodně orientované skialpinisty, kteří si podle svých potřeb a ambicí mohou vybrat z pěti typů pásů. Celá řada je tvořena výhradně pravým mohérem (občas s přidaným sametem).


  • RACE 

glide 195 kcal/h, grip 37 g/cm2, váha 1150 g/m2

Klasický závodní pás. Dokonalý základ pro začátek závodění. Vhodný i pro nejpokročilejší závodníky, kteří používají personalizované voskování.

 

  • RACE PRO 2.0 

glide 171 kcal/h, grip 38 g/cm2, váha 1100 g/m2 

Tento pás je volba závodníků Světového poháru. Díky sametu a úpravě GLIDE PRO je speciální svou dosud nedostižnou klouzavostí.


  • RACE PRO 2.0 SELLARONDA

glide 171 kcal/h, grip 38 g/cm2, váha 1100 g/m2 

Užší verze modelu Race Pro 2.0, ideální pro závody na sjezdovkách, která umožňuje skluz na hranách.


  • RACE PRO 2.0 VERTICAL 

glide 171 kcal/h, grip 38 g/cm2, váha 950 g/m2

Nejlehčí typ pásu, který byl kdy vyroben. Samet je stejný jako u modelu Race Pro, ale pás je vyroben z nejlehčí membrány. Pás je vyvinutý speciálně pro závody do vrchu.


  • RACE PRO GRIP 

glide 186 kcal/h, grip 44 g/cm2, váha 1200 g/m2

Tento pás je speciální svým gripem. Ve strmých a zledovatělých podmínkách může dobrá přilnavost rozhodnout. Odolný grip Race Pro Grip představuje dokonalou rovnováhu mezi skvělým skluzem a jistým gripem.

Poslední produktová řada FREE je tvořena samozřejmě pro freeridery! Má pod sebou dva typy pásů:


  • FREE 2.0

glide 294 kcal/h, grip 54 g/cm2, váha 1100 g/m2

Mixový, lehký, velmi odolný pás s přesným designem a bezkonkurenčním gripem


  • FREE PRO 2.0

glide 200 kcal/h, grip 46 g/cm2, váha 1000 g/m2

Ultralehký a sbalitelný mixový pás byl vyvinut speciálně pro freeridery. Je superlehký, výborně drží a velmi dobře klouže. Je tak malý, že ho můžete nosit téměř v kapse!

Jak připravit a udržovat skialpinistické pásy vám poradí Jakub Fabián

10. března 2024

Autor: Pavlína Hájková | Jakub Fabián | Pomoca PR


Stoupací pásy, tulení pásy, skialpové pásy. Ať tuto vymoženost pojmenujeme jakkoliv, jedno je jisté. Skialpinismus bez stoupacích pásů provozovat nejde. A abychom si ho užili všemi doušky, musíme mít stoupací pásy v perfektní kondici. Je to nejchoulostivější část výbavy skialpinisty. Pokud vám totiž pásy z jakéhokoliv důvodu vypoví službu a vy se třeba jen potřebujete přehoupnout do další doliny, abyste sjeli za světla na chatu, máte zaděláno na problém. Proto je důležité se o pásy dobře starat a v případě nějakého problému si s ním umět v danou chvíli poradit.


Než na túru vyrazíš!


  • Pásy navoskuj, naimpregnuj

Velkou nepříjemností, která se mi může na skialpech stát, je namrzání stoupacího pásu. Největším nepřítelem je v tomto případě čerstvý sníh, případně výrazné změny v teplotách a v kvalitě sněhové pokrývky v průběhu výstupu. Prostě a jednoduše – důležité je, aby se nám pás nenacucal vodou a ta nám pak na něm nezačala namrzat. Pokud se toto stane, pás přestává klouzat, na skluznicích se vám začnou tvořit sněhuláci a vaší největší starostí bude, abyste si nepřivodili výron kotníku.


Nalepím si pás na skluznici, vezmu vosk na pásy (ideální a univerzální vosk je ten od Pomocy – jedna strana do teplejšího počasí, druhá do chladného). Po směru chlupů nanesu vosk na pásy a pokud chci prodloužit jeho životnost, můžu ho na pásu zažehlit. Nastavím si žehličku na vosk na nejnižší teplotu (nastavuji tak, abych na teplé straně žehličky udržel ruku) a pás jedním tahem pomalu přejedu. Vosk se dostane více do chlupů a déle vydrží. Nemějte strach, že by se vám chlup na pásech slepil. Jako bonus tím získáte i lepší skluz! Pokud vyrážíte na jarní přechod, nebo nemáte žehličku či vosk, určitě je dobré použít impregnaci na pásy (ve formě tekutého vosku, spreje...). Vždy ale pamatujte na jednu věc. Všechny tyto úkony je důležité provádět ve chvíli, kdy jsou pásy dokonale suché!


  • Zkontroluj lepidlo

Druhým důležitým prvkem skialpových pásů je stav lepící vrstvy. Největším průšvihem je, když pás nedrží na skluznici a padá nám. Lepící vrstva by měla být čistá, lepidlo by na skluznici nemělo zanechávat žádné stopy. Pokud máte pocit, že lepidlo špatně drží, je nejvyšší čas na jeho výměnu. Obnovení lepící vrstvy není žádným problémem, pokud jej nezvládnete doma, určitě vám s tím rádi pomohou v nějaké skialpové speciálce. Není od věci, abyste měli v záloze lepidlo ve spreji. Pokud třeba lepidlo chybí v nějaké části, pravidelně se někde pás odlepuje, nebo nemáte pásy až na patu a chcete mít jistotu, že budou držet, lepidlo ve spreji je velkým pomocníkem. Taktéž není špatné si do skupinky takové lepidlo ve spreji vzít i na nějaký delší skialpový přechod. Balení od Pomocy je miniaturní, práci však odvede perfektní!


  • Zkontroluj uchycení pásů

Skialpové pásy mají různé druhy uchycení na lyži. Každý systém má své pro a proti a záleží spíše na osobní preferenci nebo na výrobci lyže, jaký typ uchycení zvolíme. Jedno je ale jisté, uchycení by se mělo stále kontrolovat. Obzvláště pozor si dávejme na ulomené nýtky, natrhlé utahovací pásky a podobně.


Jak se chovat k pásům na túře?


  • Před výstupem

Důležitým úkonem je už samotné nalepení pásů. Pás lepíme zásadně na očištěnou lyži. Ideálně lepíme pásy těsně před túrou v teple, případně někde v závětří. Pásy tak nejlépe přilnou ke skluznici. Na lyžích by neměl být sníh, led, voda, nečistoty… Pokud tedy nasazuji pásy v průběhu túry, vždycky alespoň rukavicí přejedu skluznici a všechno nežádoucí z ní odstraním. Pásy by neměly překrývat hrany lyže, aby vás lyže podržela i v traverzech.


  • Při výstupu

Důležitá je volba stopy. Aby nám pás sloužil co nejdéle, je dobré se vyhýbat kamenům, kořenům, znečištěným místům pod stromy, nebo třeba olejovým skvrnám od sněžných roleb… Také je třeba si dát pozor na podmáčená místa a potoky. Pokud pásy vykoupete v krásné horské bystřině, s největší pravděpodobností se za chvíli začnete krásně lepit a přimrzat k podkladu.


  • Sjezd

Skialp dělá krásná těla! A ano, je třeba se smířit s tím, že pokud mám před sebou více kopců, nejlepší variantou je, abychom si pásy na sjezd dali pod bundu. Pásy se zahřejí, ochráníme je před mrazem a sněhem a když se je dole pokusíme nalepit znovu na lyže, budou nám držet. A takový můj malý tip. Často vidím na vrcholcích skialpinisty, kteří lepí pásy na ochranné folie. Skialpinista klečí, folie vlaje vodorovně s povrchem zemským ve větru, pás je celý zaházený sněhem a tudíž nefunkční. Ve většině případů není nutné ochrannou folii na pásy při túře lepit. Já vždy pásy přeložím na půl, slepím je lepící vrstvou k sobě a jedu dolů. Pokud je lepidlo v dobrém stavu, nepoškodí se vám. V případě, že máte široké pásy a máte problém pásy rozlepit o sebe, můžete je třeba složit na třetiny. Lépe se pak rozdělávají. Pokud vám ani tak pásy nejdou od sebe a v případě rozlepování se vám lepidlo bude strhávat z pásu dolů, tak je to ta chvíle, kdy bych ochrannou folii na kopci nasadil. Jindy ne. Ochrannou folii pak na pás nalepíme u auta nebo někde v teple, až na to budeme mít vhodné podmínky.


Kontrola pásů po túře a jejich uskladnění


V první řadě musíme pásy dobře vysušit. Nikdy nesušíme pásy na topení nebo třeba u krbu. Volně je pověsíme a necháme je uschnout v pokojové teplotě. Nikdy nesušíme pásy nalepené na skluznici! Po každé túře je dobré pásy zkontrolovat a očistit. Může se stát, že na lepící vrstvě budou nějaké nečistoty. Pokud to jen trochu jde, je dobré je odstranit pinzetou ještě před uložením pásů. Jakmile nám pásy vyschnou, nalepíme je na transportní folii a uložíme do obalu. Pásy je dobré skladovat na suchém temném místě v pokojové teplotě.


Pár tipů na závěr


  • V každém skialpovém batohu mám vždy kousek nějakého měkkého sjezdového vosku. Pro případ nouze. Když se mi na pásy začne lepit sníh, pásy očistím a vosk za studena nanesu. Je to „nouzovka“, ale chvíli nám tam vosk vydrží a sníh se většinou lepit přestane.

  •  Na přechody nebo na dlouhé túry je dobré mít v batohu kousek všemocné stříbrné pásky. Pokud nám pásy začnou padat, může být stříbrná páska jako nouzové řešení k nezaplacení!

  • Určitě není špatné nosit na túry rezervní pásy. Pokud se pohybujeme ve skupině, je dobré vzít alespoň jedny rezervní pásy do skupiny. Určitě bych v tomto případě doporučoval pásy s nějakým univerzálním uchycením rovného tvaru


A jaké druhy pásů od Pomocy najdete v současnosti na trhu? 


Pomoca vyrábí tři základní produktové řády pásů: RACE, CLIMB a FREE. Pásy se liší třemi nejdůležitějšími parametry, a to: glidem – tedy skluzem, gripem – tedy přilnavostí, a hmotností. Platí, že čím nižší je hodnota glidu, tím lepší má pás skluz, ale čím vyšší má hodnotu gripu, tím lepší má přilnavost. Všechny pásy jsou opatřené ochrannou technologií EVER DRY 3.0, což je první technologie na trhu, která neobsahuje žádný perfluorouhlovodík ani chemickou látku, která je považována za škodlivou pro životní prostředí. Pomoca je tak první značka pásů bez obsahu PFC.

bottom of page